Urania

Kapitoly:
Nagano - zlato nejen na zuby
Dětství - šestapadesát gólů litoměřickým žákům
Nástup - první pusa v lese
Spoluhráči - Ryklův striptýz u Ivana
Sezóny - navždy ohnutý ukazováček
Vojna - s rolbou na náměstí
Vlasy - bobista propašovaný přes hranice
MS 85 - pražská hra o všechno
Moskva - moskevská bomba a stockholmská špionáž
Lanaři - emigrace nepřipadala v úvahu
NHL 1 - Rouzi, Rouzi - znělo Bostonem
NHL 2 - rvačka se zlým mužem
Slavia - ze smradu opět k výšinám
Trenér - rusové nás v americe odřízli
Titul - myši vylezli z děr
Finsko - bereme jen zlato
Život - mazlíčci Huč s Dejsinkou



Velké monology
Jaromír Jágr: „Fascinuje mě, jak Růža nevydrží ani chvilku zůstat v klidu.“
Eva Růžičková: „Vždycky jsem manželovi říkala, nedej bože abych viděla, až tě někdy z hřiště budou odnášet na nosítkách! Určitě bych přeskákala všechny diváky na sedačkách a běžela hledištěm dolů, abych u něho byla první.“
Luděk Bukač: „Když Vláďa poprvé přišel do reprezentace, poslal jsem ho rovnou k holiči…“
Ivan Hlinka: „Sestavit pro Nagano útočnou řadu Jágr – Růžička – Straka? I to pro mě bylo docela jednoduché. A to, co Vláďa předvedl jako kapitán našeho olympijského mužstva, bylo jen logickým vyústěním jeho výjimečné hokejové kariéry.“
Slavomír Lener: „Vláďa má u mě ještě schovaný vroubek! Za to, co mně provedl, když jsme se vraceli z Nagana!“
Pavel Kolář: „Po jednom zápase na Slavii Vláďa v zápalu své herní zarputilosti a vzteku prokopnul bruslí dveře od šatny. Trochu si přitom zranil nohu, ale větším problémem bylo, že mu v těch dveřích zůstala. Museli jsme tedy nejdřív vysadit dveře a teprve pak jsem mu mohl ošetřit nohu…“
Richard Farda: „Růža jako trenér naučil své mužstvo hrát takovým způsobem, jaký sám neměl rád. Z kozla se stal zahradník!“